p. Kyselá: „Jéééé paní Hořká, vy ještě žíjete? Vás už jsem neviděla … “

p. Hořká: „Taky jste mě vidět nemohla. Za celou zimu nám před barákem na chodníku neprohrnuli sníh a ještě k nám nahrnuli sníh ze silnice …“

p. Kyselá: „Tomu nevěřím, že by vás město nechalo celou zimu v izolaci. V posledním Veselsku přece píšou, jak si všichni radní tu letošní zimu pochvalují …“

p. Hořká: „Nesmíte brát hned všechno vážně, tam píšou jenom to, co se jim hodí. Můj Pepa říkal, že když nám zvednuli tu domovní daň, tak už v našem rodinným rozpočtu nezbyly peníze na novou lopatu a hrablo na sníh. Svý kapesný, si prý krátit nenechá …“

p. Kyselá: „Já jsem na vlastní oči viděla, přísahám, jak udržovali chodník i tam kde nikdy žádný chodník nebyl. Na trávníku před kulturním domem posejpali pískem. A to se po trávníku normálně chodit nesmí.“

p. Hořká: „Já vám teda něco povím. Můj Pepa dobře ví co říká. Celou stránku věnovali radním, aby se pochválili, ale zapomněli se jako obvykle zeptat občanů, co voni na to.“

p. Kyselá: „Já bych do toho lidi nezatahovala. Lidi neví co chtějí. To máte jako s těmi novými lavičkami u autobusového nádraží. Že prý jsou moc vysoko nad zemí. že se na ně nedá vysednout. Vždyť je to vlastně dobře, alespoň na nich nikdo nebude vysedávat a dýl tam vydrží …“

p. Hořká: „To myslíte ty modrý lavičky s tím přístřeškem? Můj Pepa říkal, jestli voni z toho nechtějí udělat třeba bufet, jemu ta vejška náramně vyhovuje jako stolek na vodložení piva a svačiny.“

p. Kyselá: „Já si teď dělám veliké starosti o naše duše! Co slezl ten sníh, je silnice samé sklo a kamení …“

Zaslechnul: Radoslav Virt - nejstarší 24.3.2010